Článků pro rybáře o technikách, rybách, revírech i náčiní je mnoho. Pro nerybáře, kteří ryby chtějí začít chytat, je však v rybářských médiích informací jak šafránu a v nerybářských takřka vůbec žádné. Snad jen šikovný internetový surfař dokáže potřebné informace najít.
A jak to tedy je, pokud se rozhodnete stát se rybářem?
Jako první krok je potřeba stát se členem ČRS (Český rybářský svaz). U příslušné MO ČRS (místní organizace) pak musíte podat přihlášku a absolvovat znalostní test. Pokud budete úspěšní, získáte osvědčení, na jehož základě obdržíte na obecním úřadě za poplatek rybářský lístek – vlastně jakési oprávnění lovit. Pak vám MO vydá po zaplacení zápisného a členského příspěvku legitimaci. Pokud vám je méně než 15 let, je potřeba i souhlas oprávněného zástupce. Školení dětí probíhá většinou formou kroužků mládeže při MO, kde se jim věnují proškolení vedoucí. Jakmile jste na konci této cesty, která není nikterak trnitá, můžete si u své MO koupit povolenku k lovu ryb na mimopstruhové nebo pstruhové rybářské revíry s různým časovým rozsahem platnosti a pro různá území. Máte-li již povolenku zařízenou, můžete vyrazit k vodě. Zde můžete lovit mnoha různými způsoby a technikami, jako jsou např. muškaření, plavaná, přívlač, položená, specializovaná kaprařina, feeder, sumcařina apod. Pro začátečníky, kteří si rádi u vody posedí, je vhodnou technikou lov na položenou se signalizátorem záběru mezi očky nebo před nimi, nebo lov na feeder, kdy k indikaci záběru slouží jemná ohebná špička, která je opatřena signální barvou. U obou způsobů leží nástraha na dně se zátěží (olůvkem či krmítkem), která je zpravidla 0,3–1,0 m od háčku s nástrahou. Vhodnou nástrahou, kterou můžete napíchnout na háček, může být kousek obyčejného rohlíku, malá žížalka nebo červ. Většinu nástrah dnes můžete pohodlně zakoupit v téměř každém rybářském obchodě. Pokud jste raději více akční, doporučuji aktivní rybolovné způsoby, jako jsou obyčejná plavaná – tedy lov se splávkem, nebo přívlač. V případě plavané se sestava skládá z prutu s navijákem a vlascem, na jehož konci je splávek, dále olůvko a háček s nástrahou, která může být stejná jako v případě položené. Těmito metodami se zpravidla loví kapři, cejni, plotice a další bílá ryba. Přívlač je pak lov s umělými napodobeninami rybiček (woblery, třpytky a gumové nástrahy), které aktivně vodíme vodou a napodobujeme umírající či prchající rybičku, a lovíme tak dravce, jako je např. štika, sumec, candát apod. Ať se rozhodnete jakkoliv, je dobré obrátit se na někoho, kdo daný způsob lovu ovládá, a nechat si vše ukázat a vysvětlit. Velmi výhodné je navštívit nějaký internetový server, jako je např. www.chytej.cz, kde je mnoho informací, návodů, článků a navíc jej navštěvují rybáři, kteří zpravidla začátečníkovi poradí jak s výběrem náčiní, tak se samotným lovem. Alternativně lze cenné informace získat v rybářském obchodě, kde prodavači většinou rozumějí všem technikám a ochotně poradí. Zde je však jisté riziko, že někteří prodejci využijí situace k tomu, že neznalému začátečníkovi prodají naprosto nevhodné vybavení, kterého se jinak nemohou zbavit, a vás čeká na břehu utrpení a výhledově nákup nového a správného náčiní. Pokud si nebudete vědět rady, můžete mne na www.chytej.cz kontaktovat (moje přezdívka je HaD) a já vám rád pomohu. A úplně na závěr vás poprosím o jednu věc: pokud se rozhodnete propadnout koníčku s názvem rybařina, pěstujte jej především pro zážitky a pobyt u vody. Rybu si klidně od vody odneste, ale mějte na paměti, že ryba není jen maso a my nežijeme v době kamenné, a tudíž rybu nemusíme pokaždé zabít a sníst. Proto prosím ulovené ryby v maximální možné míře vracejte zpět do vody. Jen tak vám budou moci udělat radost i příště.
David Havlíček al. HaD
