Časopis Kabrňák je určen těm čtenářům, kteří se chtějí pobavit, ale i poučit. Kdo hledá senzace a bulvární informace, ten se asi nedočká. Náš časopis je o srdíčku, a nikoliv o žlučníku.

Nedávno jsem si přečetl výsledky průzkumu čtenosti a prodejnosti našich tiskových médií. Byl jsem doslova zděšen. Neustále narůstá poptávka po informacích, které jsou zavádějící, bombastické a mnohdy urážející. Redaktoři tohoto časopisu nemají zájem podepisovat se pod něco, co zavání šťouráním do osobních životů a srandiček nehorázného typu. Chceme se na vás obracet jen s tím, co běžný člověk pro život potřebuje, s čím se setkává a co jako zdravý k životu potřebuje. Samozřejmě že i my umíme napsat článek o vinných areálech, kde se svlékají slečny do naha, kde víno podporuje sex a nevázané veselí. Není problém napsat, že v lesích na Vysočině řádí medvědi, kteří turisty pojídají na počkání. Nebyl by vůbec žádný problém ani najít titulek ve smyslu, že kapři se věnují nyní zejména orálnímu sexu. To vše umíme, ale nikdy to neuděláme, protože morálka a etika je možná pro naši redakci daleko důležitější než byznys.

Uvést časopis, který je morální, na trh, je velkým problémem, protože rozhodující je reiting časopisu a zběsilé nakupování bezvýznamných, mnohdy i brutálních a hnusných informací. Popisovat kraj, region či oblast v naší zemi normálními a velmi kultivovanými prostředky se jeví jako věc nemožná. Pro normálního čtenáře je kritérium kvality a serióznosti věcí cizí a o tom svědčí i všechny výzkumy. I přesto se domníváme, že překrásná naše vlast, její kraje a regiony, jsou tou základní devizou, která překročí hranice oné bulvární prezentace a najde zejména u seriózních domácích i zahraničních čtenářů svého adresáta. Abychom se vrátili na začátek. Chci jen podotknout, že pro mne a pro náš časopis je rozhodující nadnárodní hodnocení kvality kulturních památek a všech trvalých hodnot, které naše regiony mohou nabídnout těm, kteří ještě stále nepodlehli bulvární ideologii.

Naše strategie a taktika má ovšem obrovský problém. Dostat časopis s takovým obsahovým zaměřením ke čtenářům je v dnešní době plné naprostých senzací a brutalit věcí velmi těžkou. Podnikatelé nemají zájem nás podpořit, protože není garantovaná bombastická čtenost, a státní úřady se naopak domnívají, že čtenost není podstatná, ale informace jsou důležité. Kde ovšem najít hranici mezi bulvárností a úřednickou čteností? Kde najít peníze pro vydávání takového časopisu? Podporujeme cestovní ruch, podporujeme podnikání, podporujeme přeshraniční spolupráci, podporujeme státní úředníky. V té souvislosti mohou vznikat nová pracovní místa, nové podniky, můžeme přilákat nové podnikatele a investory. Copak to je málo? Copak to je méně než bulvár? Nevíme, jestli volíme tu správnou cestu, protože zatím nikdo neví, jestli by bylo správné nás podpořit.

Existuje mnoho metod a přístupů, jak se dostat s informací ke čtenáři. Jsou metody poctivé a čisté, ty nenesou většinou peníze, jsou metody lascivní a téměř hnusné, ty naopak peníze nesou. O co nám vlastně jde? Máme chuť jít cestou životní pravdy a morálky, nebo chceme naučit tuto generaci lidí bezmyšlenkovitému přístupu k přijímaným informacím? Stále existuje mnoho důvodů k tomu, aby nebyl zisk tou první cílovou strategickou metodou naší práce, ale i samotný dalajlama, který šíří myšlenky velmi čisté a morální, se potřebuje najíst a napít. V přeneseném významu těchto slov snad můžeme jen doufat, že velebné fondy Evropské unie jsou natolik morální, a nikoliv bulvární, že i pro cíle tohoto časopisu a projekt popisovaný najdeme dovolání. Mám jen jednu závěrečnou prosbu. Až budete posuzovat tento projekt, zamyslete se prosím každý sám za sebe, jestli si koupíte časopis bulvární, nebo právě ten náš Kabrňák. Možná právě v tom to všechno tkví, jestli se chceme podřizovat masové schizofrenii nebo vlastnímu názoru a rozhodnutí. A to platí nejen pro čtenáře, ale i pro úředníky, kteří budou tento projekt buď podporovat, nebo ignorovat.

Šéfredaktor