LEOŠ JANÁČEK (3. 7. 1854–12. 8. 1928)

Český skladatel, jeden z nejoriginál­nějších české hudební moderny, významný folklorista, se narodil 3. července roku 1854 na severovýchodní­Moravě ve vesničceHukvaldy na Lašsku v hudebně vzdělané, ale chudé rodině.

Již jako jedenáctiletý je Janáček rodiči poslán do kláštera na Starém Brně. V klášteře se Janáčkovi dostává hudebního vzdělání – učitelem je mu přitom Pavel Kříženecký.

Po absolvování reálného gymnázia a učitelského ústavu odchází Leoš Janáček na varhanickou školu do Prahy, z níž je ale málem vyloučen – důvodem je jeho kritika gregoriánské mše ředitele školy Skuherského. Hudební vzdělání si poté doplňuje v Lipsku a ve Vídni.

Po studiích se Leoš Janáček vrací do Brna – v tomto městě se snaží rozvinout národně osvobozenecké aktivity: v roce 1881 se stává ředitelem nově otevřené varhanické školy (v jejím čele stojí až do roku 1919), jako dirigent a organizátor pak působí v Brněnské besedě, je dopisovatelem Hudebních listů, Moravských listů a Lidových novin, brzy ovlivňuje brněnský hudební život i jako skladatel. V letech 1919–1925 působí Leoš Janáček jako profesor brněnské pobočky mistrovské školy pražské konzervatoře.

Celé jeho skladebné dílo, sbory, kantáty, komorní a orchestrální skladby a všech devět oper – Šárka, Počátek románu, Její pastorkyňa, Osud, Výlety páně Broučkovy, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu vzniklo v Brně. Provedení Šárky se dočkal až po mnoha letech (1925), ale jednoaktovou operu Počátek románu nastudoval se souborem českého Národního divadla sám (1894), a bylo to poprvé a naposled, kdy dirigoval operu. Její pastorkyni dokončoval v nejtěžším období svého života, kdy umírala jeho dcera Olga, provedení Osudu se vůbec nedočkal (světová premiéra se uskutečnila v Brně až v roce 1958) a Výlety páně Broučkovy byly poprvé provedeny v Praze (1920). Když se v roce 1919 ujal vedení brněnského operního souboru dirigent František Neumann, vytvořil zde Janáčkovi takové interpretační zázemí, jaké skladatel ke své tvorbě potřeboval. K premiérám jeho oper pak přijížděli i zahraniční návštěvníci: Káťa Kabanová byla provedena v roce 1921, Příhody lišky Bystroušky v roce 1924, Věc Makropulos v roce 1926. Premiéry opery Z mrtvého domu (1930) se však nedožil.

Až na sklonku života se skladatel dočkal skutečného ocenění své práce: z jeho varhanické školy se stala konzervatoř a v roce 1925 byl jmenován prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity.

Leoš Janáček zemřel 12. 8. 1928 v Ostravě, pochován je na brněnském ústředním hřbitově.

Věřím, že město Brno důstojně připomene 80 let od úmrtí Leoše Janáčka. Určitě by si socha před Janáčkovým divadlem zasloužila krásnější pohled, než na parkující auta. Dříve plochu před divadlem zdobily květinové výzdoby, lidé přicházející do divadla na představení se mohli kochat pohledem na osvětlený vodotrysk, který osvěžoval sedící na lavičkách či kolemjdoucí návštěvníky po dobu letních měsíců.

Mat

Více:
http://cs.wikipedia.org/…3%A1%C4%8Dek
http://www.celysvet.cz/…-janacek.php